Salamandr


     Salamandr je malá ještěrka žijící v ohni a živící se plameny. Je bílá, ale svou barvu mění v závislosti na teplotě ohně, ve kterém žije, čím teplejší oheň, tím zářivější barvy v odstínech červené, oranžové a žluté. Salamandři, bytosti ohně, totiž žijí ve vulkánech, proto se jim také někdy i vulkáni říká. Dýchají oheň, jsou dlouzí, štíhlí a hubení. Obvykle jsou popisování jako dráčci. Paracelsus za jejich bydliště považuje sicilskou Etnu, obvykle se ovšem předpokládá, že žijí v jakémkoliv ohni. Salamandři jsou velmi krásní, ale velmi nestálí.
     Krev salamandrů je kouzelníky ceněna pro své léčebné účinky. Nicméně, protože doba a výzkumné možnosti pokročily, snažíme se najít látku, která by salamandří krev nahradila, ta je totiž velmi vzácná, protože kvůli ní je třeba salamandra zabít. Znají skrytou přítomnost i budoucnost, takže důvěrné přátelství s některým z těchto tvorů nemusí být k zahození. Salamandři se někdy vzdávají své bestiářové podoby ohnivého dráčka a mohou se objevit v lidské podobě, potom - opět podle Paracelsa - jsou ohniví muži právě salamandry. Stejně tak i světýlka poskakující po louce, jak je vidět, opět je tu převeleno několik rozdílných bytostí k jednomu útvaru.

Satyr

     Satyrové jsou také nazýváni fauny, Pany a také Silény. Od pasu dolů to jsou kozlové a tělo od pasu nahoru mají lidské. Na tváři jim bují kučeravé vousy a na hlavě se jim kroutí divoké kadeře. Na čele jim rostou růžky a uši mají špičaté jako kozí. Jsou to rozpustilá stvoření, hodně pijí a mají rádi tanec. Dovedně ovládají flétny a je známo, že často tajně sledují krásné ženy.


Siréna

       

    V průběhu věků se podoba sirén často měnila. Jednou je lidé zpodobňovaly jako černé ptáky s tváří panny a jindy jako ženo-ryby. Jde o nymfy nestvůry, které nejdříve přivábily muže zpěvem a pak je nechaly zhynout. V Odysseii se praví, že když si Orfeus nechal zalít uši voskem, aby je neslyšel a mohli v klidu projet, tak se sirény proměnily ve skálu, neboť platí, že když jim někdo odolá, zemřou.