Elfština

Pozdravy Elfí překlad

Hvězda svítí na hodinu našeho dalšího setkání. (setkání dvou lidí) - Elen síla lúmenn' omentielvo

Hvězda svítí na hodinu našeho dalšího setkání.(setkání více lidí) - Elen síla lúmenn' omentielmo

Dobrý/-é (den / ráno / večer) - Mára (rë / arin / undómë)

Zdar! Sláva! Aiya!

Bylo to příliš dávno. - Né yonta yárë

Mé srdce zpívá o tom, že tě chce spatřit - Órenya linda cenwelyo

Jsem rád/a, že se setkáváme. (2 lidé) - Nányë alassëa omentielvanen

Jsem rád/a, že se setkáváme. (více lidí) - Nányë alassëa omentielmanen

Vítej/te! Mantúlië! Přátelé! Nildor! / Nildi!

 

Rozloučení Elfí překlad

Sbohem - Namárië

Nashledanou / Sbohem, do příštího setkání - Namárië, tenn' enomentielva

Uvidíme se... - Tenn' enomentielva

Mnoho pozdravů - Rimbë ayali

Dobrý/-é/-ou (den / večer / noc) - Mára (rë / undómë / lómë)

Úspěšný lov - Alarwa raimë

Ať listy tvého stromu života nikdy nezhnědnou. - Nai lassi cuilornelyava úlúmë hestuvar

Nechť se vítr opře do vašich plachet. - Nai súlë súyuva lannilyannar

Ať jsou tvé stezky zelené a vánek do tvých zad. - Nai tielyer nauvar laiquë ar hwesta aldamolyanna

Ať jsou tvé cesty zelené a zlaté. - Nai tielyer nauvar laiquë ar laurië

Mé srdce bude plakat, dokud tě znovu nespatří. - Órenya nainuva tenn' encenuva le

Sladkou vodu a lehký smích do našeho příštího setkání - Lissë nén ar moica lálë tenn' enomentielma (enomentielva - mezi 2 lidmi) Do příštího setkání - Tenn' ento omentuva le

Až na potom - Tenn' ento

 

Poklony Elfí překlad

Kdykoli tě zřím, jsem šťasten. - Oi yétanyel nányë alassëa

Jsi mocný válečník. - Nályë taura ohtar

Jsi zručný lučišník. - Nályë curu quingaro

Jsi krásný/-á - Nályë vanima

Dobře jsi udělal/-a - Carnelyë máravë

Tvá krása jasně září. - Vanesselyë silë calimavë

Tvé srdce je jak lví. - Indolya ná ve ráva

 

Urážky Elfí překlad

Zbabělý(-í) pse (psi) - Úcanya(-ë) huo (huor)

Vlčí hostina (zabitý nepřítel) - Tarambo narmiva

Ptačí cesta (zabitý nepřítel) - Mallë aiwiva

Jdi políbit skřeta (orka) - Auta miquva orco

Nenávidím tě! - Tevinyë le!

Naslouchej mému smíchu... - Lasta lálënyen...

Mnoho větrů proudí z tvé pusy. - Úvëa súri súyir antolya

Synu hadů (lhář) - Yondo lókion

Jsi otrokem své představivosti. - Nályë mól nausëlyo

Hnusíš se mi. - Le feuya nin

Jsi škaredý. -Nályë úvanima

Tvá hlava je prázdná. - Cárlya ná ronta

 

Obecné otázky Elfí překlad

Už jsi (jste) skončil(-i)? /Máš(-te) hotovo? - Telnelyë?

Stojíš o (pití / jídlo)? - Merelyë (suxë / apsa)?

Stojíš o trochu (vína / medoviny)? - Merelyë (limpë / miruvórë)?

Zakouzlíš na mě (posílení)? - Istalyë ninna (oturalë)?

Rozumíš(-íte) / Rozumějí mi? - Hanyalyë / Hanyantë nin?

Znám tě (vás)? - Sintanyë tye?

Slibuješ(-jete)? - Vestalyë?

Mluvíš elfsky? - Quetilyë Eldalambenen?

Chceš tancovat? - Merelyë liltien?

Ustupuješ(-jete)? - Lávalyë?

Jak se ti vede (dnes)? - Manen cáralyë (sírë)?

Jak dlouho? - Manen andave?

Jak? - Manen?

Dlouhá cesta? - Anda tië?

Půjdeme (na lov)? - Leluvalmë raimenna?

Jak se jmenuješ? / Jaké je tvé jméno? - Manen estalyë? / Ma ná esselya?

Co děláš? -Ma tánalyë?

Co jsi říkal? - Ma quentelyë?

Co (za to) chceš? - Ma merelyë (ten ta)?

Co jsi dělal? - Ma tannelyë?

Co je to? - Ma ná ta? / Mana ta?

Co je tohle? - Ma ná sinat?

Co? - Ma?

Kdy? - Malúmë?

Kdy odcházíme/odcházíš(-te)? -Malúmë autalyë?

Odkud jsi (jste)? - Mallo nályë?

Kde jsi/jste (byl/-i)? - Massë nályë (nélyë)?

Kam jdeme / jdeš(-te)? - Manna vantalmë / vantalyë?

Kam půjdeme / půjdeš(-te)? - Manna vantuvalmë / vantuvalyë?

Kde se setkáme? - Massë omentuvalmë? (omentuvalvë - 2 lidé)

Odkud to přišlo? - Mallo túles?

Kde? - Massë?

Kde je sraz? - Massë ná omentië?

Který? - Ma?

Kdo? - Man?

Kdo je vůdce? - Man ná ingwë?

Co to (je / bylo)? - Ma (ná / né) ta?

 

Obecná zvolání Elfí překlad

Ah! Ach! - Ai!

Hle! Sláva! - Aiya!

Konečně! - Yallumë!

Hle, hory mého domova! - Aiya, oronti márinyo!

Den přišel! - Utúlie'n aurë!

Hle, lide eldarský a Otcové lidí, den přišel! - Aiya Eldalië ar Atanatári, utúlie'n aurë!

Noc míjí! - Auta i lómë!

Den zas přijde! - Aurë entuluva!

Při moři a hvězdách! - Ëares' ar elenis'!

áááá! (Hle!) - Yé!

Ano! - Tancavë!

Ne! - Lau!

Děkuji! Díky! - Hanta!

Děkuji mnohokrát! -Hanta rimbevë!

Je to past! - Ta ná neuma!

Podívej(-te)! -Ela!

Teď! - Sí! Ó! A!

Jdi (Jděte) pro to! - Linna ten ta!

Zastav(-te) (to)! - Tapa (ta)!

To bolí! - Ta naiya!

Nechť letní paprsky slunce ozáří břehy a pláže. - Nai árë laireo caltuva falassinnar

 

Obecné příkazy Elfí překlad

Slyš! Poslouchej! - Lasta!

Nedělej to! - Ava cárë!

Stůj! Přestaň! - Hauta!

Otevři (se)! - Panta!

Á! Našel jsem (to)! - Yé! Utúvienye(s)!

Chvála! - Laita!

Buď(-te) potichu (zticha)! - Nai quildë!

Zůstaneme zde. - Maruvalmë sinomë

Pojď(-te) sem. - Tula sinomë

Jdi (Jděte) - Tula

Pojď(-te), sedni(-něte) si k ohni. - Tula, hara nárenna

Nezabíjej(-te) (to / ho / ji / je)! - Ava maca (ta / so / së / te)

Neměj strach - Ava aista

Chraň(-te) je! - Varna te

Pronásleduj(-te) (je / to)! - Roita (te / ta)

Dej(-te) mi to! - Anta ta nin

Jdi (Jděte) pryč! - Auta!

Zmiz (-te)!- Heca!

Následuj(-te) mě... - Hilya inyë...

Drž(-te) se toho (za mnou). - Himya sina (ni pella)

Spěchej(-te)! - Alaca!

Zabij(-te) (to / ho)!- Maca (ta / so)

Dávej(-te) pozor! - Tira!

Nauč se svá kouzla (zde). - Nola lúcilyar (sinome)

Odpočiň(-te) si tady . - Quila sinome

Vezmi (Vezměte) si to. - Mapa ta

Řekni(-něte) (mi / nám) ten příběh / tajemství / pověst. - Nyara (nin / men) tana quenta / fólë / nyárë

Jdi první... - Linna yesta...

 

Ostatní obecné fráze Elfí překlad

Já nemluvím quenijsky. - Úquetin quenyanen

Vypil/a příliš mnoho (vína / medoviny). - Usúciero/rë úvëa rimbë (limpëo / miruvórëo)

Bylo to mé přání. - Nés írenya

Až (tady) skončím/-e - Írë telunyë/-mmë (sinomë)

Pojď(-te), jíst a pít na slavnost. - Tula, taranna matiën ar suciën

Příchod - Tullë

Hodně štěstí - Host' alassë

Vem(-te) místo - Hara sinomë

Podrž mi to. - Mapa sina nin

Jdu do postele (spát). - Lelyan' fumien

Já to (ne-)chci! - Lá merenyes!

Mám žízeň. - Nányë fauca

Jsem tvým služebníkem. - Nányë lendur

Nemám zájem. - Umin tira

Našel jsem to. - Utúvienyes

Mám / Nemám představu (nápad). - Haryan / Umin harya noa

Znám tvou (vaší) sílu v bitvě. - Sintanyë tuolya mahtessë

Tvé vlasy září jako zlato. - Findesselya cala ve laurë

Pojď se se mnou projít a společně pohlédnout na hvězdy. - Tula yo ni vantien ar eleninnar tirien

Miluji tě (vás) - Melinye le

Odlož svůj šat a ulehni na postel! - Helta vaimalya ar caita caimanna!

Chci (odpočívat / spát). - Merenyë sa (quilin' / fumin')

Uchovávám tvé (vaše) dary ve svém srdci. - Harminyë annalyar indonyassë

Půjdu první. - Linnuvan' yesta

Přeji si (pro-)mluvit. -Merenyë sa quetin'

Dal bych si rád nějaké (víno / medovinu). - Merenyë (limpë / miruvórë)

Ustupuji - Lavanyë

Když si přeješ(-jete)... - Írë merelyë...

(Je/Byla) to má vůle/mé přání. - Nés írenya

Pohledný / Ošklivý - Vanima / Úvanima

Můj luk bude zpívat s tvým mečem. - Quinganya yolinuva macilelyanen

Mé / Tvé, Vaše (potěšení/přání/vůle) - Írenya / Írelya

Děkuji ti (vám) - Hantanyë len

To nebylo dobré... - Úmes mára...

Bude toho dost (bude to stačit). - Faryuvas

Nejlepší skřet je mrtvý skřet. - Anmára orco ná firin orco

Kosti našich nepřátel se budou lesknout na slunci. - Axor cotumolmavar ilcuvar anaressë

Porazíme je v bitvě! - Undulavuvalmet' mahtessë !

Vítej, můj příteli! - Mantúlië, nildonya!

Vítej(-te) do mého obydlí. - Mantúlië marnyanna

Zklamal(-i) jsi (jste) mě... - Quellelyë ni...

Tvoje (Vaše) volba - Cilmelya

 

Kladná oslovení Elfí překlad

Starodávný/-á(-í/-é) - Yára

Vousatý/-á(-í/-é) - Fangarwa

Přítel(Přátelé) - Nildo(r)

Nepřítel mého nepřítele - Cotumo cotumonyo

Přítel mého přítele - Nildo nildonyo

Malý otec (dospělý trpaslík) - Pitya atar

Láska mého života - Melmë cuilenyo

Milovaný/-á(-í/-é) - Melda(-ë)

Věrný/-á(-í/-é) - Vórima(-ë)

Čestný/-á(-í/-é) - Faila(-ë)

Mocný/-á(-í/-é) - Meletya(-ë); Taura(-ë)

Můj/Má drahý/-á - Meldanya

Můj šampión - Aratonya

Můj/Má přítel/-kyně - Nildanya

Mí přátelé - Nildinyar

Čistý/-á(-í/-é) - Poica(-ë)

Krátký/-á(-cí/-é) - Sinta(-ë)

Velký/-á(-cí/-é) - Alta(-ë)

Udatný/Chrabrý/Statečný/-á(-í/-é) - Verya(-ë), Canya(-ë)

Jasnovidný/-á - Tercenya

Moudrý/-á(-ří/-é) - Nolda(-ë), Istima(-ë)

Pozn.: pokud se příd. jméno používá jen jako samotné oslovení, koncovka není (-ë) ale (-ar)

Např.: Stateční přátelé! = Veryë nildor!, ale oslovení Věrní! = Vórimar!

 

Negativní oslovení Elfí překlad

Odporný/-á(-í/-é) - Saura(-ë)

Zlostný/-á(-í/-é) - Aharwa(-ë)

Krevsající - Sercesusúcala(-ë)

Temný/-á(-í/-é) - Morna(-ë)

Prolhaný/-á(-í/-é) - Fúrima(-ë)

Nechutný/-á(í/-é) - Yelwa(-ë)

Obávaný/-á(-í/-é) - Rúcima(-ë)

Zlý/-á(-í/-é) - Ulca(-ë)

Strašný/-á(-í/-é) - Aica(-ë)

Nepoctivý/-á(-í/-é) - Raica(-ë)

Nepřátelský/-á(-ští/-é) - Cotya-(ë)

Ledový/-á(-í/-é) - Helca(-ë)

Neduživý/-á(-í/é) - Engwa(-ë)

Dravý/Zbrklý/-á(-í/-é) - Hravan(i)

Můj nepřítel (Mí nepřátelé) - Cotumonyar

Starý/-á(-ří/-é) - Yárëa(-ië); Yerna(-ë)

Mlčenlivý/-á(-í/-é) - Quildima

Trýznitel(-é) - Nwalmo(r)

Vzpurný/Neochotný/-á(-í/-é) - Avar(i)

Divoký/-á(-cí/-é) - Hravan(i)

 

Válečné pokřiky Elfí překlad

Smrt našemu nepříteli (našim nepřátelům)! - Fírë cotumonyan (cotumonyain)!

Smrt nepříteli (nepřátelům) Elfů! - Fírë cotumon (cotumoin) Eldaron!

Budu tě/vás pronásledovat do smrti a dál. - Roituvanyë tye tenn' qualmë ar ento

Smrt skřetům! - Fírë orquin!

 

Světové strany Elfí překlad

Sever - Formen

Jih - Hyarmen

Východ - Rómen

Západ - Númen

 

Povolání Elfí překlad

Sicco (dosl. "krvavý stín") - Sercelëo Bard Lindo

Druid - Taurendil

Hraničář - Taurohtar

Zloděj (dosl. "ruka stínu") - Málëo

Válečník - Ohtar

Šermíř - Macar

Kouzelník - Istar

 

Rasy Elfí překlad

Elf - Quendë, Elda (vznešený elf)

Kentaur - Roccatan

Trpaslík - Casar, Nauco

Skřítek - Picinauco

Půlčík, Hobit - Perino

Půlelf - Perelda

Člověk - Atan

Ork, Skřet - Orco

 

Dny v týdnu Elfí překlad

Pondělí - Elenya

Úterý - Anarya

Středa - Isilya

Čtvrtek - Alduya

Pátek - Menelya

Sobota - Valanya

Neděle - Ëarenya

 

Zájmena Elfí překlad

já - mně -   můj - ni / konc. -nyë - nin - konc. -nya

ty - tobě -   tvůj - le / konc. -lyë - len - konc. -lya

on - jeho -   so / konc. -ro - konc. -rya

ona - její -   së / konc. -rë - konc. -rya

to - toho -   ta / konc. -s - konc. -rya

my - nás - náš -   me / konc. -mmë - men - konc. -mma

vy - vás - váš -   konc. -lyë - tye - konc. -lya

oni, ony, ona - je - jejich konc.   -ntë - te - konc. -nta

kdo - man

tento, ten apod. - sina

tamten, tamhleten apod. - tana

tito, tyto apod. - sinë

tamti, tamty apod. - tanë

Quenya - Starý jazyk

     Také psáno: Qenya, Qendya, Quendya

     Také zvána: Vznešená elfština, Vznešená řeč Noldor, Stará řeč, řeč elfů z Valinoru, Elfí latina, Valinorština, Avallonština, Erresëjština, parmalambë (knižní jazyk), tarquesta (vznešená řeč), Nimriy^e ( ad^unajsky), Goldórin nebo Goldolambë (telerijsky), Cweneglin nebo Cwedhrin (trpasličí řečí)

Základní fonologie

     Quenya má pět samohlásek, a,e,i,o,u, krátce, a dlouze, kde jsou samohlásky označeny čárkou: á,é,í,ó,ú. Samohláska a je velmi častá. Vlastnosti samohlásek jsou spíše podobné španělským nebo italským než anglickým, proto aby nedocházelo ke komolení slov, Tolkien používá pro zvýraznění některých samohlásek diaeresis – dvojtečku nad písmenem (např. Manwë, aby dal najevo, že koncovka e není tichá, nebo Eärendil, kde naznačuje, že hlásky e a a se vyslovují odděleně; diaeresis ale není nezbytně nutná a v některých případech může být i vynechána).

     Dvojhlásky jsou ai, au, oi, ui, eu, iu. (Sedmá dvojhláska ei se objevuje v jednom nebo dvou slovech, ale její status je nejistý.)
Souhlásky jsou vesměs stejné jako v angličtině, s výjimkou sykavek: ž, š, č, dž (a českého ř) místo nich má Quenya zvuk podobný německému ich-Laut, psaný Tolkienem hy (např. v hyarmen – jih). (je také možné, že hy lze vyslovovat podobně jako h v anglickém human, huge.) njspíše odpovídá českému ch.

     Quenya také postrádá th (neznělé jako v thing či znělé jako v the); neznělé th se objevovalo v raném období, ale bylo sloučeno se s krátce před vzpourou Noldor. Také stojí za zmínku, že znělé souhlásky b, d, g se vyskytují pouze ve spřežkách mb, nd/ld/rd a ng (některé druhy Quenyi mají také lb místo lv). Na začátku slov se spřežky nevyskytují, mimo qu (=cw), ty, ny a nw, pokud počítáme polo-samohlásky y, w jako souhlásky. Obvykle slova spřežky ani neuzavírají, na konci stojí buď jedna ze samostatných souhlásek t, s, n, l, r nebo samohláska (daleko častěji). Uprostřed dvou samohlásek se objevuje omezené množství souhláskových spřežek; ty které byly Tolkienem popsány jako „časté“ a „favorizované“ jsou napsány kurzívou: cc, ht, hty, lc, ld, ll, lm, lp, lqu, lt, lv, lw, ly, mb, mm, mn, mp, my, nc, nd, ng, ngw, nn, nqu, nt, nty, nw, ny, ps, pt, qu (pro cw), rc, rd, rm, rn, rqu, rr, rt, rty, rs, rw, ry, sc, squ, ss, st, sty, sw, ts, tt, tw, ty, x (pro ks). Několik dalších kombinací se může objevovat ve složeninách.

     Fonologie Quenyi je dost omezující, dodává jazyku jasně definovaný styl a chuť. Je třeba si všimnout, že v Quenye je písmeno y vždy vyslovováno jako j a c vždy jako k (takže cirya – loď = kirja). Tolkien byl v tomto rozporuplný; v mnoha pramenech je uváděno písmeno k, ale v Pánu Prstenů se snaží psát Quenyu co nejpodobněji latině. V některých případech bylo k z pramenů regulováno na c.

Negace:

     Negace je tvořena předponou ú-, která vyjadřuje přesný opak: vanima - krásný X úvanima - ošklivý. Používá se i předpona ala-, která mění sloveso na příčestí trpné bez přidání koncovky: hasta - zkazit; alahasta - nezkažený. U přídavných jmen se můžeme setkat s přeponou ava-, která nese význam něčeho zakázaného nebo nebezpečného: avaquétima - „ to, co se nemá vyslovovat“ oproti úquétima - „nevyslovitelné; to, co nelze vyslovit“. Předpona il- znamená změnu, zvrat, více než negaci: firin - mrtvý X ilfirin - nesmrtelný.

     Další způsob jak znegovat sloveso je použití slůvka lá: ëa - je X ëa - není; slovesa ava- (pro přikazovací způsob): auta - odejdi X ava auta - neodcházej; nebo slovesa um-: melilyë - miluješ X umilyë melë - nemiluješ.

     Jak je vidět, způsobů negace je mnoho, proto lze pro každý případ vybrat ten nejvhodnější ( pro sloveso mel- - milovat: melilyë - nemiluješ, umilyë mela - nemiluješ; ava mela - nemiluj; umilyë meluva/úvalyë mela - nebudeš milovat; umilyë melanë/úmelyë mela - nemilovalas...)

Syntax

     O větné skladbě se toho také moc neví, neboť se v různých básních liší. Existuje ale jistá představa, která se podobá syntaxu v angličtině nebo češtině: red book - červená kniha - carnë parma. Stejně tak ve větách oznamovacích je pořadí slov PODMĚT-PŘÍVLASTEK-PŘEDMĚT: A woman reads a book. - Žena čte knihu. - Nissë cenda parma.

     V otázkách obsahujících tázací zájmeno je toto postaveno na začátek, stejně jako v češtině: Co jsi říkal? - Ma quentelyë? Jinak je pořadí PŘÍVL.-PODM.-PŘEDM.: Říkal jsi lež? - Quentelyë furu?

     Jsou zde i jisté náznaky, že některé předložky jsou ve skutečnosti „záložky“: např. za západem = andúnë pella, nikoliv pella andúnë.

Přidávání a zkracování

     Z fonetických důvodů je často potřeba nějakou hlásku přidat či jinde odebrat. Kvůli častému používání první osoby čísla jednotného se koncovka -nyë zkracuje na pouhé -n, tedy tulinyë = tulin. Stejně jako v angličtině má člen dvě podoby: pro slova začínající na souhlásku - i; a pro slova začínající na samohlásku - in.

     V případě, že následující slovo začíná a předcházející slovo končí na samohlásku, je vkládáno pouze n s apostrofem: doložený příklad je utúlie’n aurë - den se vrátil (n je zde zkrácená forma in, prodlouženého členu i). Zkráceny mohou být i některé pádové koncovky, pokud to žádá pořádek slov ve větě - vždyť i ve slavném pozdravu - elen síla lúmenn‘ omentielvo je lúmenna zkráceno na lúmenn, protože následuje slovo začínající na samohlásku. Jak je vidět z tohoto příkladu, zkrácení může být označeno apostrofem. Zkracování se velmi často používá u jmen, a to z ryze praktických důvodu: např. Calawendë > Calwen, popř. „domácké“ Cala.

Podstatné jméno

     Podstatné jméno je v Quenye skloňováno v devíti nebo deseti pádech. (Quenya má také čtyři čísla, ale během uvádění pádů se budeme držet spíše singuláru.) Studující by se neměl nechat zastrašit vysokým počtem pádů, protože kde náš jazyk používá předložku před podstatným jménem, tam Quenya dává přednost přidání koncovky; ještě bude zmíněno podrobněji.

PÁDY

Nominativ (český 1. pád) singuláru je základní tvar podstatného jména; nemá žádnou zvláštní koncovku. Typická funkce jména v nominativu je být subjektem slovesa, jako lómë – noc nebo aurë – den ve výkřicích slyšených před a během Nirnaeth Arnoediad: Auta i lómë! – Noc odchází!, Aurë entuluva! – Den znovu přijde! (Silmarillion, kapitola 20)

Valinorská Quenya má akuzativ (český 4. pád) tvořený prodloužením poslední koncovky jména: cirya – loď (nominativ), ciryá – lodi (akuzativ). Podstatná jména končící na souhlásku podle všeho nemají rozlišený akuzativ. V plurálu dostávají jména koncovku –i, např. ciryar – lodě (nominativ), ciyai – lodí (akuzativ). Primární funkce akuzativu byla označení jména jako objektu slovesa; nemáme žádný příklad, ale můžeme vytvořit např. haryan ciryá – mám loď (haryan ciryai – mám lodě). Ale ve Středozemi z řeči Noldor odlišený akuzativ vymizel (takové věci se dějí, když jste zaneprázdněni boji se skřety, balrogy a draky) a jeho dřívější funkce převzal nominativ. Od té doby bylo v pořádku říkat, haryan cirya, haryan ciryar. Moderní pisatelé odlišný akuzativ již nepoužívají, pouze v knižní quenye. Pro u-duál je koncové u prodlouženo na ú, pro t-duál je akuzativ nerozlišený.

Genitiv (český 2.pád) má koncovku –o, obecně odpovídající anglickému ´s, ačkoliv genitiv je často poskytován anglické vazbě s of something. Jeden příklad z Namárië je Vardo tellumar – kupole Vardy (Varda‘s domes, domes of Varda). Povšimněte si, že koncovka –o vytlačuje koncové –a, proto Vardo, ne Vardao – ale většina ostatních samohlásek nahrazována není: Eruo – Eruovo, Jednoho. (Pokud podstatné jméno už na –o končí, koncovka se stává „neviditelnou“; obyčejně vyplyne z kontextu, že jméno je v genitivu a ne v nominativu. Potvrzená ukázka je Indis i Ciryamo –žena námořníka; ciryamo = námořník.) Řídce nese genitiv význam anglického from – od, z; Oiolossëo – (od, z) Věčněbílé hory; jak je uvedeno v Namárië – ale toto bývá obvykle vyjádřeno pomocí ablativu (viz níže). Koncovka genitivu pro plurál je –on, což lze pozorovat v titulu Silmarillion – Silmarilů (en. of the Silmarils), kompletní fráze zní Quenta Silmarillion – Příběh Silmarilů. Příklad z Namárië je rámar aldaron – křídla stromů, poetický výraz pro listy. Koncovka –on zde není přidávána k základnímu tvaru jména, ale k nominativu plurálu. Takže logicky alda – strom, aldon – stromu; aldar – stromy, aldaron – stromů. Mimo jiné také Silmaril, plurál Silmarilli, genitiv Silmarillion – Silmarilů. (Zdvojené koncové l před koncovkou ve slově Silmarilli je příkladem obměny kořenu; některé kořeny se nepatrně změní, když je přidána koncovka, často se v nich odráží starší tvar slova.)

Potom je zde posesiv (český přivlastňovací způsob), některými nazývaný asociativ nebo adjektivní pád; Tolkien sám jej nazývá „přivlastňovací-adjektivní...genitiv“. Tento pád má koncovku –va (-wa pro podstatná jména končící na souhlásku). Jeho obecná funkce je stejná jako u genitivu, vyjadřuje vlastnictví: Mindon Eldaliéva – Věže elfského lidu. Funkce posesivu byla dlouho jen slabě chápána. V Namárië se objevuje ve frázi yuldar...miruvoréva – doušky...medoviny. Z tohoto jednoho příkladu, který byl po dvacet let jediným, který jsme měli, mnozí usoudili, že funkce tohoto pádu je ukazovat z čeho je něco složeno. Naštěstí ve Válce o Prsten Tolkien sám podal vysvětlení obvyklých funkcí tohoto pádu a jeho odlišnosti od genitivu. Posesiv může, jak už bylo řečeno, udávat vlastnictví nebo držení. Tolkien Dává příklad róma Oroméva - Oromëho roh, používaný pro „roh, který patřil/patří Oromëmu“ v čase, v kterém se mluví (minulost nebo přítomnost). Genitiv róma Oromëo by nejspíše byl také přeložen jako „Oromëho roh“, ale správně by znamenal „roh, který je od Oromëho“, naznačující, že roh již není v Oromëho vlastnictví v čase, v kterém se mluví. Přesto však i v pozdějších dobách genitiv dotíral na funkce posesivu. Příkladem je genitiv Vardo tellumar, namísto posesivu tellumar Vardava, užitý v Namárië pro „Vardiny kupole“ (pokud ovšem genitiv neznamená, že kupole byly vytvořeny Vardou, spíše než že jí patří).

Dativ (český 3. pád) má koncovku –n. Tato koncovka se obyčejně překládá jako předložky „pro“ nebo „k, ke“ (en. for, to); v Namárië se nachází dativové zájmeno nin – (pro) mě, mi, mně (z ni – já). Sí mani i yulma nin enquantuva? - „Kdo mi teď znovu naplní pohár?“ Dativ často odpovídá nepřímému předmětu: I nís antanë i hínan anna – „ta žena dala dítěti dar“.

Lokativ (otázka kde) má koncovku –ssë, která nese význam „na“ nebo „v“. Namárië má nadpis Altariello Nainië Lóriendessë – „Galadrielin nářek v Lóriendë (Lórienu)“. V plurálu má tato koncovka podobu –ssen, viděnou ve slově mahalmassen – „na trůnech“ (mahalma – trůn). Tato koncovka se také objevuje ve vztažném zájmeně ya v Namárië: yassen – „v nichž, v kterých“ (Vardo tellumar...yassen tintilar i eleni – „Vardiny kupole...v kterých se mihotají hvězdy“). Pokud se podíváme zpět na singulár, „v němž, v kterém“ bude nejspíše yassë. Používání pádových koncovek namísto předložek pro vyjádření „v, z, od, k, s“ (en. in, from, to, with) je pro gramatiku Quenyi charakteristické.

Ablativ (na otázku odkud) má koncovku –llo, která nese význam „z, od“ nebo „ven(ku) z, pryč z“(en. from, out of). Příklad z Namárië je sindanóriello – „(venku) z šedé země“ (sinda-nórie-llo – „šedá-země-z“). Také je tam slovo Rómello – „z jihu“, zkratka z Rómenello (Rómen – jih). Mimo jiné také slovo Ondolindello – „z Ondolindë (Gondolinu)“.

Alativ (na otázku kam) má koncovku –nna, znamenající „k, na, do,“ (en. to, into, upon). Jak ablativ tak alativ jsou příkladem slov vyřčených Elendilem, když přišel po pádu Númenoru do Středozemě, a zopakovaných Aragornem při jeho korunovaci: Et Eärello Endorenna utúlien – „Z Velkého moře do Středozemě jsem přišel“ (Endor(e)-nna – Středozem-do). Alativ může také nést význam „na“ (nahoru na); falmalinnar – „na pěnících vlnách“. Namárië (-linnar je koncovka pro plurál partitiv alativu; viz níže).

Instrumentál (7. pád) má koncovku –nen a označuje nástroj, kterým je cosi konáno nebo jednoduše důvod, proč se něco děje. Příklady z Namárië jsou laurië lantar lassi súrinen – „jako zlato padají listy větrem (díky větru)“, i eleni tintilar airetári-lírinen – „hvězdy se třpytí její písní (díky její písni) posvátně a královsky“ doslova „hvězdy se třpytí písní svaté královny (díky písni...)“. Příklad více typického „nástrojového“ instrumentálu dává věta i carir quettar ómainen – „ti, kteří tvoří slova hlasy“, ómainen je zde plurál instrumentál od óma – hlas.

Respektiv (?): takto je pojmenován pád, který Tolkien uvádí v dopise poslaném Dicku Plotzovi v druhé polovině šedesátých let (takzvaný Plotzův dopis je ve skutečně náš hlavní zdroj informací o pádech Quenyi). Koncovka je –s (pro plurál –is), ale Tolkien neoznačil tento pád žádným jménem, ani nebylo viděno v žádném textu. Jeho funkce je proto naprosto neznámá; byl právem nazýván Záhadný pád. Někteří pisatelé ho používali jednoduše jako alternativní lokativní koncovku. Neboť poté je v noci Tolkien nenavštívil, tak je pro něj toto použití nejspíš přijatelné.

     Pokud jsou pádové koncovky přidány k podstatnému jménu, které končí na souhlásku, často je mezi jméno a koncovku vložena hláska e, aby se předešlo složité výslovnosti: Elendil s alativní koncovkou –nna – „k“, vznikne Elendilenna, ne Elendilnna. Pokud je podstatné jméno v plurálu, je vkládána hláska i: elenillor – „z hvězd“ (elen – hvězda).

     O Zdrobňování jako jev nikoli slovní, ale významový, může být prováděno vkládáním částice -in- před koncovou samohlásku nebo za koncovou souhlásku: timpë - jemný déšť, timpinë - sprška, mlhovina. Tato částice se používá i při tvoření slov: wilwa- - třepotat se, wilwar - „třepoták“, wilwarin - „třepotálek“ = motýl.

ČÍSLA

     Čísla v Quenye jsou singulár, plurál, plurál partitiv a duál. Singulár a plurál nepotřebují vysvětlení. Funkce plurálu partitivu (takto nazýván Tolkienem) není ve srovnání s normálním plurálem úplně vysvětlená, ale vypadá to, že slouží k označení části celku, některých z větší skupiny. V kombinaci s určitým členem i může jednoduše znamenat „mnoho, mnozí“: viz prvek –li ve frázi i falmalinnar – „na pěnící vlny“, který byl v Namárië Tolkienem přeložen jako „mnoho, mnozí“. Vzhledem k tomu, že –li je koncovka plurálu partitivu, byl tento nazýván plurál hromadný (multiple) a byl mu připisován význam „mnoho, mnozí“, týkající se věci, o které byla řeč, zatímco normální plurál znamenal „několik, pár“. Toto může být v některých případech správné, ale ne ve všech.

     Duál (koncovka –t) se používá ve spojitosti s přirozeným párem, jako pár rukou jedné osoby (např. slovo máryat – „její ruce“ v Namárië, doslova „její pár rukou“). Nominativ plurálu je tvořen jednou ze dvou koncovek. Koncovka –r se používá, pokud podstatné jméno končí na jakoukoliv samohlásku mimo –ë; známé příklady jsou Vala, pl. Valar, Elda, pl. Eldar, Ainu, pl. Ainur. Pokud jméno končí na souhlásku nebo na –ë, plurálová koncovka je –i a nahrazuje koncové –ë: Atan, pl. Atani, Quendë, pl. Quendi. (Ale pokud podstatné jméno končí na –ië, tvoří se plurál přidáním –r, aby se předešlo dvěma i za sebou: tië – cesta, tier – cesty; ne tii.) Vyskytují se i různé výjimky, např. orco - orqui, seler - selli, palantir - palantíri. V ostatních pádech je plurálová koncovka buď –r nebo –n; například alativní koncovka –nna má v plurálu tvar –nnar, koncovka lokativu –ssë má tvar –ssën a ablativ –llo může být jak –llon tak –llor. V dativu, instrumentálu a „respektivu“ je plurál vyznačen hláskou i vloženou mezi kořen jména a pádovou koncovku jako v singuláru.

     Plurál partitiv má koncovku –li, pro jména končící souhláskou pravděpodobně –eli, ale může být použita i při současném zkrácení nebo asimilaci původního výrazu (např. plurál partitiv slova casar – trpaslík je casalli, místo casarli). Koncovky pro ostatní pády jsou jednoduše přidány za koncovku –li; ciryali – některé lodě, alativ ciryalinna (nebo ciryalinnar) – na některé lodě. Povšimněte si, že před koncovkami –va a –nen (posesiv a instrumentál) je samohláska v koncovce –li prodloužena: -líva, línen. Stejně jako nominativ plurálu i nominativ duálu je možno tvořit jednou ze dvou koncovek. Většina podstatných jmen dostává koncovku –t, jako ve slově máryat. Podobně ciryat znamená dvě lodě, pár lodí. Ale pokud poslední souhláska základu slova je –d nebo –t, dává se přednost koncovce –u: alda – strom, aldu – dva stromy, pár stromů. V ostatních pádech je t nějakým způsobem vloženo do nebo přidáno k různým koncovkám: například koncovky –ssë, -nna a –llo se změní na –tsë, -nta a –lto. (ciryatsë, ciryanta, ciryalto = na(kde)/na(kam)/z pár(u) lodí). Instrumentálová koncovka –nen se změní na –nten, koncovka dativu –n na –nt (ciryanten – párem lodí; ciryant – pro pár lodí; -nt je mimochodem jediný známý případ souhláskové spřežky na konci slova dovolený v Quenye).

Sloveso

     V Quenye se vyskytuje několik skupin sloves. Jeden druh sloves zahrnuje jen holé kořeny bez koncovky, jako quet- - mluvit, mat- - jíst, sil- - svítit: jsou sestaveny podle modelu je (souhláska)-samohláska-souhláska. Tento druh může být nazýván základní slovesné kmeny. Ostatní skupiny sloves, které by mohly být nazývány odvozená slovesa, se skládají z kořenu a koncovky, často –ya nebo –ta. Příkladem jsou např. slovesa metya- – „dokončit, dovést do konce, přivodit konec“ ze základového slova MET, nebo tulta- – „svolat“ ze základu TUL (tento základ je také základním slovesem – tul- - přijít).

Infinitiv slovesa je často problémem. Jako koncovka infinitivu nebo gerundia (gerundium = podstatné jméno slovesné; příp. přechodník nebo průběhový čas) byla zmiňována koncovka –ië: enyalië – vzpomenout si, vybavit si. (Pokud to má znamenat, že něco je „k vzpomenutí“, in order to recall, je přidávána dativová koncovka –n: enyalien.) Tato koncovka může být nejspíš užívána u všech základních slovesných kmenů: quetië – mluvit, matië – jíst, tulië – přijít (v češtině není poznat rozdíl, tak pozor). Asi může být použita i u sloves končících na samohlásku; ve Staré Sindarštině nalezneme ortië jako infinitiv od orta- - zdvihat se, a Stará Sindarština je velmi blízká běžné Elfštině, společnému předchůdci Quenyi a Sindarin. Takže se domníváme, že slovesa slovesa v Quenye končící na –ta a snad i většina slovesných kmenů končících na samohlásku má koncovku infinitivu tvořenou vypuštěním koncové samohlásky a přidáním koncovky –ië: anta- – dávat, infinitiv antië, harna- – zranit, poranit, infinitiv harnië atd. Ale co se slovesy končícími na –ya, jako metya-? Tvary jako metyië jsou těžko pravděpodobné, protože kombinace yi se v Quenye nevyskytuje. Možná že celá koncovka –ya bude nahrazena koncovkou –ië a infinitivem bude metië, nebo snad sám základ metya- může být užíván jako infinitiv. Nevíme. Do jisté míry může být celý problém obejit: vypadá to, že místo používání gerundiové formy –ië užívá Quenya často jednoduše základní tvar slovesa.Ve frázi áva cárë – nedělej/te (to) (don‘t do (it)), se carë zdá být „aoristovým kmenem“ (viz níže) (aorist = slovesný čas vyjadřující minulý děj), vytvořeným ze základního slovesného kmenu car- - dělat s koncovkou –ë. Ostatní základní slovesa se budou chovat stejně, např. áva tulë – nepřicházej/te (don‘t come). Odvozená slovesa (s koncovkami –ya, -ta) podle všeho zůstanou v takovýchto slovních konstrukcích beze změny (Áva hilya Fëanáro Endorenna – „nenásleduj/te Fëanora do Středozemě“, kde je základ hilya- – „následovat“ použit jako infinitiv). Infinitiv se používá ve vazbách s nepřímým slovesným předmětem - pojďte jíst = tula matien; sloveso je v infinitivním tvaru s dativovou koncovkou -n; ale je třeba používat tento tvar opatrně...